Vyhledávání


"Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost..."
 

 

Ptactvo...

Ptactvo...

Leželo by to ladem... a tak si říkám.. proč to nedat sem... :) Erin

 

Jarmark - přehlídka ptactva a jeho popis.


Harpie
Je zpodobňována jako okřídlená žena, jejíž horní část těla má podobu ženy, ale dolní část je ptačí - orlí. Mají bledou kůži a velmi dlouhé zuby, většinou také rudé oči. Jsou to obávané zlodějky a mrchožroutky. Harpyje hnízdí na vysokých skalách, v jeskyních i v ruinách starých hradů a zpěvem tam lákají svou kořist, osamělé poutníky. Často unáší zraněné vojáky z bitev a následně je jedí. Říká se, že už jen vidět harpyji přináší smůlu. My tu pro vás máme pár harpiích vajec. *Ukazuje*

Fénix
Je bájný pták, který se vyskytuje v mytologiích mnoha národů. V podrobnostech se jednotlivé mytologie liší, základním atributem je však fakt, že Fénix zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela narodí. Fénix je univerzální symbol znovuzrození.
Fénixovy údajné vlastnosti: Najít ho nelze, neboť místa, kde se nachází, jsou tajemná a neobjevitelná. Pokud by se někdo (nejen člověk) pokusil ublížit mu, je odsouzen k věčnému zatracení. Vládne neuvěřitelnou, božskou mocí, avšak využívá jí jen velmi zřídka. Jeho brky mají magické vlastnosti a lze je využít k výrobě hůlek a lektvarů. Pár z těchto pírek se nachází i zde. Podívejte se na ně. *Ukázala*

Slepice domácí
Slepice domácí je hovorově označována jako slípka. První domestikované slepice se pravděpodobně chovaly hlavně pro kohoutí zápasy. Jsou nejpočetnější ptačí druh vůbec. Slepičí trus, do něhož není radno šlápnout, se oblastně označuje jako kuřinec, kuřina, slepičinec či slepičák. Slepice domácí se chová hlavně kvůli produkci kuřecího masa a pro vejce. V některých územích se slepice stále chovají kvůli kohoutím zápasům.

Vrána černá
Vrána je název některých pěvců z rodu krkavec. Na Manawydanu se vyskytuje převážně vrána černá. Ve volné přírodě se u nich prokázalo využívání klacíků a řapíků listů, z nichž vyrábí háčky. Ty využívají na napichování a vytahování hmyzu z koruny palmy. Vrána černá je pěvec se silným tělem, silným a zašpičatělým zobákem a poměrně krátkým ocasem s mírně okrouhlou špičkou. Celá je porostlá leskle černým peřím se zelenavým nebo nachovým nádechem, tmavě černé má i končetiny a zobák. Samec i samice jsou zbarveny stejně. *Ukazuje na neklidnou vránu*

Krkavec velký
Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od vrány černé. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí. Krkavce tu máme jednoho z nejkrásnějších z okolí Isharu. *Ukázala prstem*

Plameňáci
Plameňáci jsou řád vodních ptáků. Brodí se ve vodě a živí se ve vodě, ve které zaujímají zvláštní postoj „hlavou dolů“. Početné skupiny plameňáků obývají rozsáhlé laguny a jezera. Mají dlouhé růžové nohy, které mají mezi krátkými prsty plovací blány. Tělo je růžovobílé. Dlouhý krk a hlava jsou čistě růžové, mnohdy i dočervena. Mají také dlouhá, výrazně zbarvená křídla. Obě pohlaví se od sebe nijak nápadně neliší. Jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Plameňáci se rozmnožují ve skupinách, které mohou čítat i několik tisíc kusů. Hnízda, vzhledem připomínající homoli, si plameňáci růžoví staví z bláta a hlíny. Mláďata jsou několik měsíců plně odkázána na péči rodičů, kteří jim stále nosí potravu, kterou vyvrhují mláďatům přímo do zobáku. Zvláštní podrasu „Plameňáka bažinného“ můžete vidět i nyní zde. *Ukázala*

Orel skalní
Orel je jméno pro dravce. Jedná se o velké ptáky obývající převážně jižní svět.
Orli využívali dříve bohové jako jejich elitní bojovníky. Orel skalní je robustní pták s dlouhým ocasem, velkými a silnými spáry, silným zobákem a širokými křídly. Podobně jako u mnoha jiných dravců jsou i u orla skalního samice výrazně větší než samci. Zbarvení peří se pohybuje od černohnědé po tmavě hnědou se zlatým odstínem. Hřbet bývá také obvykle světlejší než břišní část těla. Pohlaví se vzájemně od sebe zbarvením neliší. Mladí ptáci mají světlá pera na křídlech a při kořeni ocasu, které jim mizí až v pátém roce života.

Holub městský
Cvičení holubi bývali využívání k dopravování zpráv, jako tzv. poštovní holubi.
Holub byl před pohromou nejpočetnějším ptačím druhem na Manawydanu. V miliónových hejnech obýval lesy v okolí Isharu. Vzhled je nenápadný. Peří většiny holubů je spíše nenápadné, šedé nebo hnědé. *Ukázala*

Káně divoké
Káně, je rod středně velkých dravých ptáků z čeledi jestřábovitých. Vyskytují se v rozmanitých biotopech od lesních oblastí po tundru a step. Mimo období rozmnožování a tahu žije káně divoké po většinu roku samostatně. Často můžeme zaznamenat její přítomnost také díky charakteristickému mňoukavému „vjiéé“, kterým se ozývá zvláště za letu. Potravu vyhlíží z vyvýšeného místa, například stromu, případně za letu. Patří mezi cenné požírače myšovitých škůdců, kteří tvoří hlavní složku její potravy. Často ji můžeme zahlédnout i u mršiny, které někdy požírá i u samých okrajů cest, občas uloví také plaz, jiného menšího savce nebo malého ptáka. *Ukázala na ptáka*

Vrabec drzý
je pták čeledi vrabcovitých, který přirozeně obývá většinu světa Manawydanu. Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách. Hnízdo rád umisťuje do dutin, budek nebo štěrbin ve skalách a budovách. Někdy hnízdí i v koloniích. Živí se hmyzem, kterým převážně krmí mláďata. Konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklovává ovoce, škodí člověku mnohem méně než jiné druhy ptactva. *Ukázala*